[20.02.-13.45]  TJ Jiskra Hořice - ŠK AD Jičín B      2.5 : 5.5
Reportáž Jardy Novotného

   V neděli 19.února jsme vyrazili do Hořic na další díl dramatu "Kdo vyhraje druhou ligu" a zároveň se jednalo o prestižní okresní derby. Sestavu se podařilo dát dohromady relativně slušnou a navíc domácí nenastoupili nejsilnější sestavě. Na všech deskách jsme měli vyšší ELO, takže role favorita byla jednoznačně daná. ELO je ale ošidná věc hlavně u mladých hráčů, protože ti většinou hrají daleko silněji.
   Že zápas nebude jednoduchý, o tom se jako první přesvědčil Jarda Fiala na páté desce. Zvolil sice bojovnou královskou indickou, ale soupeř vyměnil na e5, potom dámy a nabídnul remízu, kterou nešlo dost dobře odmítnout.
   Na ostatních šachovnicích se bojovalo na plný plyn.
   Na první desce Oleg Spirin sehrál krásnou partii. Oleg mi partii ukazoval. Jemnými tahy postupně soupeře přehrál a nedal mu šanci. Tomáš Kraus je velkou nadějí našeho šachu a doufám, že mu tato partie pomůže v jeho růstu. Myslím, že je zatím moc mladý na opatrnou poziční hru, o kterou se pokušel. K mládí patří více odvahy.
   Na druhé šachovnici se stal nepříjemný zázrak. Leon Vološin ve Volžském gambitu bílými soupeře přehrál, ale Míša Šrejber je velice nebezpečný taktik. o čemž se Leon v časové tísni přesvědčil. Několik přehlédnutí a nula byla na světě. Pokud si dobře pamatuji, tak je to teprve jeho druhá prohra za Jičín. Myslím, že pokud Míša uvažuje o dalším výkonostním růstu, musí své partie zakládat více strategicky. Při hře se silnými soupeři pouze taktika nestačí.
   Na třetí desce došlo k další nevídané věci. Eda Meduna upustil od obehrané Slovanské obrany a hrál benoni - to jsem u něho ještě neviděl. Už ho asi přestal bavit scénář posledních partií, kdy se jeho soupeři naučili bezkrevnou teorii a nabídli remis. Eda šel do rizika a soupeře přehrál. Jakub Šafařík je další velkou hořickou nadějí a je velmi nebezpečný - sám jsem se o tom nejednou přesvědčil.
   Na čtvrté desce hrál Pepa Juřek proti Petru Tázlarovi. Pepa ze zahájení získal tradičně dobrou pozici a tradičně nastal problém s uplatněním převahy. Jeho soupeř se urputně bránil a Pepa nedokázal prolomit obrannou hráz. I Petr Tázlar potvrdil, ža šachům rozumí.
   Zdeněk Urban hrál bílými zajímavé zahájení 1.d4 e6 2.c4 b6. Ze začátku to vypadalo na optickou převahu bílého, ale Honza Rusnák otupil Zdeňkovu aktivitu a v už trochu lepší pozici nabídnul remízu, kterou Zdeněk s Leonovým souhlasným kýváním hlavy přijal.
   Já jsem absolvoval na partii speciální přípravu. Zkolily mě bacily, takže jsem od čtvrtka do soboty ležel, lil do sebe litry čaje a hodně jsem spal. Na partii jsem si s sebou vzal kapky proti kašli a mým hlavním cílem bylo partii přežít. Po příjezdu do hrací místnosti jsem si s Láďou Luštincem zavzpomínal, že už to je 9 let, kdy jsem za Hořice hostoval ve druhé lize na 1.desce a dokonce s kladným výsledkem. Loni v té samé soutěži na poslední desce jsem měl výsledek daleko horší. Nicméně v Hořicích se mi vždy dobře hrálo a ani dnešek nebyl vyjímkou. Povedla se mi docela hezká partie. Ctirad Matonoha rozehrál bílými sicilskou dost bojácně a dostal se pod nepříjemný tlak. Potom se ale velmi urputně bránil a v jeden okamžik jsem si dokonce mylel, že stojím špatně. Naštěstí analýza ukázala, že můj odhad byl moc pesimistický. Nakonce se mi povedlo dobře rozehranou partiii dotáhnoút ke zdárnému konci, což je u mě v poslední době vzácný jev.
   Na osmé šachovnici Martin Duczynski opět předvedl drama. Po nevýrazném zahájení jsem měl pocit, že Martin přebírá iniciativu. Potom jsem už partii moc neviděl. Láďa Luštinec získal nebezpečnou protihru. Martin nabídnul remízu, kterou Láďa statečně odmítnul. V nastalé časovce Martin soupeře někde ošálil. Bylo to drama se šťastným koncem.
   Před týdnem v Hradci Králové měli Martin Duczynski s Martinem Vackem velkou zásluhu na tom, že nyní hodně hráčů ví, jak se nabízí remíza při trojím opakování pozice. Největší legrací na tom všem je, že všichni domácí i hosté si mysleli, že Martin Vacek je "hlupák", protože neumí reklamovat remízu. Dodatečně se ale přišlo na to, že při prvním výskytu třikrát opakované pozice byla možnost braní mimochodem, takže ve skutečnosti se pozice opakovala pouze dvakrát a Martin Vacek remízu reklamovat nemohl, mohl ji pouze nabídnout. Vše tedy udělal správně a za "hlupáky" jsou všichni ostatní. Podrobnosti jsou na webové stránce http://khss.chess.cz/?p=1204
   Nakonec vítězství 5.5-2.5. Proti Kobylisům jsem získali půl bodu ve skóre, takže rozhodnuto není o ničem.
   Příští kolo hostíme rozjeté Řičany, které sice dnes podlehly Kobylisům, ale jejich předchozí výsledky budí velký respekt.

  JN