[13.11-23.55]    1. liga západ
1. Novoborský ŠK B - ŠK AD Jičín   3 : 5
Reportáž J. Novotný    

   V neděli 13.listopadu jsme vyrazili do Mekky českého šachu - do Nového Boru poměřit síly s rezervou tamního suveréna naší extraligové soutěže. Podařilo se dát dohromady relativně slušnou sestavu. Onemocněl kapitán Zdeněk Urban, takže jsem musel zaskočit, z čehož jsem moc velkou radost neměl. Opět upadám do režimu, kdy hraji každý týden. Toto je dost vysilující a člověk ztrácí chuť do hry. Na internetu jsem si nastudoval, kde s v Novém Boru hraje. Bylo krásné slunečné počasí. Cesta proběhla bez problémů. Poprvé v životě jsem projel celým Libercem po dálnici. Musím pochválit Liberec za vzorně vyřešený průjezd městem. Celou cestu se nechá je 90 km rychlostí, nikde nejsou zpomalovací 50 km úseky, které např. v Praze jsou na 3 proudové silnici zcela běžné. Chvíli jsem si připadal, že snad ani nejsem v Čechách, protože takto se mají řešit problémy - aby se lidem pomohlo a ne jako v Praze, kde každou chvíli je na "vesničany" políčeno, aby zaplatili pokutu a s bezpečností provozu to nemá nic společného. Úsek mezi Jičínem a Turnovem mi ale připoměl, že jsem v Čechách. Silnice mezi těmito městy se diskutuje již hodně dlouho a konečné řešení je v nedohlednu. V Nové Pace, kde bydlím a kudy vede hlavní tah na Krkonoše, se obchvat staví již od Hitlera a stále nic. Zanedlouho oslavíme 100 let řešení.
   V Novém Boru nás přivítala krásná hrací místnost a usměvaví domácí. Po letech jsem se pozdravil se svým spolužákem z vysoké - s Petrem Kučerou, se kterým jsme se skoro 15 let neviděli. Z našich chyběli pouze Eda Meduna s Karlenem, kteří jeli z Prahy. Z toho jsem si ale hlavu neděl, protože Eda málokdy přijede včas. Následující chvíle ale ukázaly, že ke klidu tentokráte nebyl důvod. Po půljednácté jsem se svolením pana rozhodčího zavolal Edovi, kde je. Odpovědí bylo, že zabloudil a že je v České Lípě, ze které to je do Boru cca 10 minut. Tlumočil jsem mu radu domácích "na třetím kruháči doleva" a odešel jsem ke své partii. Jsem povahou pesimista a tentokráte se mé obavy vyplnily. Eda dokázal zabloudit i v Novém Boru, po kterém jezdil podle svých slov 20 minut. Jedna paní ho poslala do domova důchodců a nikdo z Nového Boru mu nebyl schopen poradit, kam má vlastně jet. Do hrací místnosti dorazili Eda s Karlenem asi v 11.10. Mezitím byl pan rozhodčí nucen podle pravidel zkontumovat partie Edy i Karlena. Datum třináctého potvrdilo svoji magickou moc. Eda, když přišel, tak mi vyčítavě řekl, že venku nikdo nečekal, aby mu ukázal, kde se hraje. To mě docela ranilo a naladilo na agresivní styl hry a paradoxně to odnesl můj sympatický soupeř.
   To byl dost nepříznivý vstup do zápasu. Prohrávat 2-0 není nic příjemného. Mělo to ale i své výhody. Všem bylo jasné, že musí hrát na výhru. Žádné dávání za remis bez boje. Trochu mi to připomínalo loňský zápas na Pankráci, kdy jsem měli k dobru 45 minut času na hodinách a nakonec jsme odjeli potupně poraženi. Letos to bylo podobné, ale s úspěšnějším koncem pro Jičín.

   Nyní k jednotlivým partiím.
   Na první desce Vitalij Koziak svedl vyrovnaný boj s půvabnou soupeřkou, která podle informací v šach-info je přítelkyní TOP velmistra Sergeje Movsesjana. Šachová spolupráce s ním jí jde očividně k duhu. Zapojila se i do analýzy mé partie a ukázala, že útočit umí excelentně.
   Na druhé šachovnici Oleg Spirin měl dlouho opticky vyrovnanou pozici. Pak jsem viděl až koncovku, kde měl Oleg pěšce navíc, kterého dokázal realizovat. Olegova partie trvala nejdéle.
   Na 3.desce hrál Leon Vološin s mým kamarádem z vysoké školy - Petrem Kučerou. Leon i Petr mají rádi klidné pozice a partie to potvrdila. Viděl jsme zahájení a pak až záverečné dějství, kdy měl Leon pěšce více. V těchto pozicích se Leon mýlí málokdy.
   4. a 5. deska byly kontumovány
   Na 6.desce Jirka Lechtýnský odvážně sebral soupeři pěšce na b7 a potom se bránil. Na konci měl Jirka pěšce navíc v koncovce nestejnobarevných střelců, kterého dokázal bez problémů uplatnit.
   Jarda Fiala na 7. desce hrál vyrovnanou partii, která přešla do střelcové koncovky, kterou soupeři dali za remizu.
   Mně se na osmé šachovnici povedla nejhezčí partie za poslední roky. Obětoval jsem dokonce dámu a pak ještě kvalitu. Podle vzoru legendárního docenta Chocholouška podobné věci v mých vážných partiích nastávají maximálně jednou za 10 let. Loni, ať jsem se snažil sebevíc, tak jsem skoro vše pokazil. Tato partie byla pravým opakem. Tahy se nabízely samy a šlo to až podezřele lehce. Pouze mám obavu z příštích partií, protože si dobře pamatují moudro z Československého šachu "Po posvícení přichází sr...".
   Na konci zápasu pro mě nastaly velmi nepříjemné chvíle. Eda zpochybnil označení hrací místnosti, na začátku ani na konci ulice nenašel název ulice, zkratka "DPS" uvedená v propozicích soutěže jako hrací místnost, není na budově nikde uvedena. Je pravdou, že pokud má člověk na nalezení hrací místnosti v Novém Boru pouze 10 minut, tak je to nadlidský výkon. Po telefonické konzultaci se Zdeňkem Urbanem, jsem tak trochu proti své vůli uvedl tyto skutečnosti do zápisu o utkání a zpochybnil kontumaci partií.
   Z Nového Boru jsem odjížděl se smíšenými pocity. Vše bylo ideální - počasí, přátelští soupeři, povedený zápas, povedená vlastní partie, ale kontumace partií a následné akce mi dost pokazily náladu.
   Příští kolo nás čeká nejvyšší favorit soutěže - Mahrla Praha. Snad se podaří dát dohromady důstojnou sestavu. S tímto soupeřem v šesti vyhrajeme dost těžko.

   J. Novotný