[07.11-22.57]    Krajská soutěž – západ 2. kolo:
ŠK Sobotka 2009 – Spartak sklípek Vrchlabí    3,5 :4,5
J. Kohout – doplněk komentáře J. Najmana.

   Je pravda, že jsme mohli opět pěkně překvapit šachový svět, neboť k bodovému zisku proti favoritovi bylo opravdu blízko. Nicméně je zase nutno uznat, že jsme přece jen tahali za slabší konec provazu, jak se říká. Snad byla škoda, že tak rychle prohrál Luboš Martínek na osmičce, s mladíkem Jakubem Kalenským. Hrála se španělka a dle mého názoru nehrál Luboš dostatečně aktivně, jinými slovy dovolil mladému talentu z Vrchlabí prakticky vše. Závěrečná kombinace již vyplynula z předchozí hry a asi i po nejlepší obraně by měl černý velké potíže.
   Velmi rychle a pro mne trochu překvapivě zareagoval na vzniklou situaci Martin Tomášů. Jaho soupeř Ondra Trojan je znám jako houževnatý bojovník. Hrála se skandinávská, s podivným gambitovým pokračováním, které jsem nikdy nikde neviděl ( 2. e4 ?! ). Bílý odevzdal zdarma pěšce a měl trochu rychlejší vývin figur. Neumí posoudit, zda je to korektní, fakt je ale, že Ondřej Trojan se nedokázal v nezvyklé pozici orientovat, zaostal ve vývinu a dostal se pod prudký útok, který Martin hezky zakončil.
   Bohužel také vrchlabáci rychle kontrovali a šli zase do vedení. To na 1. desce v teoretické variantě sicilské stála vyrovnaná pozice, kde měl bílý trochu více prostoru, černý se ale pružně bránil. V jednu chvíli se zdálo, že Pavel Šedý získá pěšce – obětí střelce zároveň s napadením soupeřova střelce. Honza Jüptner ale vložil mezitah, kdy napadeným střelcem dal garde bílé dámě, takže výsledkem byl zisk figury i když za nějaké ty pěšce. To ale tak silnému hráči jako Honza bezesporu je, bohatě stačilo k vítězství.
   Sobotka ale bojovným výkonem opět srovnala skóre. Na 3. desce jsem hrál proti svému kamarádovi – Mirkovi Plchotovi, hráči, který žil hodně let ve Skotsku a znám dobře jeho kvality. Dosud jsem s ním hrál dvakrát rapid, s výsledkem 1:1 a v loňské sezoně jeden mistrák za Jičín D – proti Vrchlabí B na 1. desce. Hrála se sicilská, můj oblíbený systém po Jc6 3. Sb5. V partii jsem nic nevymyslel a asi po 20 tzích se to dalo za remis, kdy měl již černý trochu navrch. Řekl jsem si, že přece nemohu být takový srab, abych se bál čeljabinské Svešnikovovy varianty, když jsem to přece v létě trénoval a šel jsem do toho. Partie byla ostrá, do 12. tahu přesně podle teorie. Ve 12. tahu udělal Mirek tah, který jsem později při rozboru nikde nenašel. Snažil jsem se hrát aktivně. V 17. tahu se mi soupeř revanšoval rovněž aktivní výměnou na e4 s následným dobráním pěšce. Přehlédl ale taktický obrat, který ho stál kvalitu a pak jsem již přes jisté potíže dotáhl partii do konečného vítězství. Objektivně řečeno, při skromnější výměně v 17. tahu (jezdce na d5), by šel černý do pevné, trochu lepší pozice a kdo ví jak by to nakonec dopadlo.
   Trochu jsem se „rozkecal“ o vlastní partii, tak k dalšímu průběhu. Pak nešťastně prohrál Honzík Najman. Skutečnost, že stál Honza 2 tahy v šachu, aniž by si toho všiml nejen on, ale i Danek Kučera, jeho soupeř, je pozoruhodná. Ani se nedivím, že ho to rozodilo. Pozici jsem hodnotil jako plně obranyschopnou, nejspíše s remízovým rezultátem. Prohry je škoda. Bohužel nedařilo se Pepovi Kovářovi v souboji s Lubošem Tejkalem na 2. desce. Luboš rozehrál zavřenou sicilku se systémem Sb5. Sobotecký hráč reagoval tak, že rochoval na delší stranu. Partie přešla postupně až do věžové koncovky, kde měl ale vrchlabský matador lepší pěšcové postavení a postupně získal i materiál. Výsledkem bylo zvýšení skóre na 4:2.
   Prakticky ve stejné době sice Lubík dost zázračně zachránil partii, nevím co hrál, ale musel to hrát příšerně, protože když jsem se na to podíval, hrál již koncovku s figurou méně. Asi nikdo již nevěřil, že by mohl partii zachránit.Nemožné se sice podařilo, ale bohužel již v době, kdy to borcům z Vrchlabí, a snad ani Martinovi Blažkovi moc nevadilo. Poslední skončil Dan Zikmund. Na 4. desce hrál s houževnatým Láďou Kovářem z Hostinného. Hrál se nějaký dámský gambit a Dan získal hezkou zápletkou pěšce, byť za cenu zjednodušení pozice a přechodu do koncovky. Tam ale již pěkně uplatnil svou převahu. Láďa překročil čas, ale partie již byla zřejmě rozhodnutá. Dan odvedl pěkný a poctivý výkon. Doufejme, že si spravíme náladu za 14 dní ve Dvoře Králové, kde narazíme na místní B družstvo, a šance budou určitě otevřené pro obě strany.

   J. Kohout