[04.11.-20.58]    Šachklub AD Jičín A – Joly Lysá nad Labem B   3-5
Reportáž Z. Urban


  Šachklub AD Jičín A – Joly Lysá nad Labem B

  S B družstvem Lysé jsem se rozhodl neponechat pokud možno nic náhodě a povolal jsem do sestavy téměř to nejlepší, co máme k dispozici, snad chyběl jen Anatolyj Koziak, kterého jsme však potřebovali, jak jsem posléze zjistil, když barvy pro nás nebyly u hráčů přeci jen tak úplně nejvýhodněji, jak bychom si představovali, ale i tak jsme nastoupili s průměrným ELEM sestavy 2425 s pěti GM a 3 IM. Avšak ani soupeř svým průměrem sestavy 2437 s 3 GM, 3 IM a zbývajícími FM neostal nic dlužen.
  Papírové předpoklady hovořily v náš prospěch, především na 4. a 5. šachovnici, kde jsem předpokládal alespoň 1,5 bodu a věřil jsem i Evgenyovi Romanovi na 1. šachovnici, byť J. Štoček s ELEM 2600 jistě není žádné ořezávátko. Evgeny se právě vracel z velmi solidně obsazeného turnaje ve Francii, který vyhrál a cítil se přinejmenším v pohodě. Samozřejmě jsme počítali i s jednou prohrou, kterou jsem nevylučoval především na 8. šachovnici, i když Jardu Fialu považuji za výtečného hráče, případně určitý výpadek mohl nastat i jinde. A tak plán 4,5 ku 3,5 v náš prospěch jsem i po konzultaci s kapitánem Pepou Juřkem považoval za velmi reálný i kdyby soupeř nastoupil ve zcela nejsilnější sestavě. K tomu nakonec bohužel došlo a já jsem byl přeci jen trochu překvapen, neboť mi bylo jasné, že Lysá v letošním roce nehraje v 1. lize o postup, ale pouze o solidní umístění, byť v popředí, možná jen o lepší střed tabulky. Sestavy jsem jako rozhodčí obdržel téměř na minutu přesně a tak jsme začali ani ne s 5minutovým zpožděním. Po zhruba třičtvrtě hodiny jsme na první šachovnici měli odehráno pouhých 7 tahů a byl jsem přesvědčen, že soupeři jsou nuceni již přemýšlet. Kombinace holandských plánů černého (De 8, d6 , Ja6 , g6) mi nepřipadala ve vztahu ke standardnímu vývinu bílého v dámských hrách příliš obvyklá, a těšil jsem se, na mírnou prostorovou převahu bílého do budoucna.
  Na druhé šachovnici jsme již měli 13 tahů a Oleg Spirin s černými se snažil vyrovnat hru. Jako jediné pokračování, kde bílý měl možnost udržet iniciativu, bylo vytvoření černého osamoceného pěšce d6 s jeho následným napadením a uzmutím, avšak i Oleg se následně vůči GM Tomáši Oralovi bránil s tím, co se bez motoru jevilo, jako prakticky jediné pokračování s charakterem protiaktivity.
  Na třetí šachovnici musel bohužel nastoupit již Leonid Vološin proti Tomáši Litavskému. Myslím, že Leonid je schopen hrát pasivně nejen s černými ale i s bílými, ale tentokrát to nepotvrdil a jeho pozice po zahájení se jevila přece jen jako mírně aktivnější, i když ani v dalším průběhu jeho bílé figury příliš hranici poloviny šachovnice nepřekračovali, ale to již předbíhám. Pozice černého GM Tomáše Litavského se však jevila nejen v tento okamžik, ale i v nejbližší hodině jako více než pevná.
  Na čtvrté šachovnici se jako obvykle Jurij Zezulkin hned z počátku snažil chopit iniciativy a bohužel jako dříve i tentokráte za pěšce . Soupeřem byl zkušený Vítězslav Priehoda a pozice se dle všeobecného názoru velmi rychle klonila mírně ve prospěch bílého. To následně Jurij umocňoval blahoskloným čerpáním času, k čemuž se dostaneme za chvíli.
  Pátá šachovnice, na které s bílými nastoupil Eda Meduna a proti Petru Špačkovi nám snad jediná dělala od počátku radost. Pozice měla greenfieldovský charakter avšak bez belopolních střelců. Eda měl mírnou prostorovou převahu a těšili jsme se na další pokračování.
  Na šesté šachovnici nastoupil s bílými za Lysou Radek Londýn a proti němu za nás super zkušený Jirka Lechtýnský. Počátek však naznačoval pouze pevnou pozici černého, u které jsme spíše předpokládali, že se Jirka nějakou dobu bude trápit a snad využije své zkušenosti. Na sedmičce za nás hrál s bílými Pepa Juřek a po 13. tahu jsme u něj viděli malý chlup a optimisticky jsme vyhlíželi věci příští.
  Na osmé šachovnici nastoupil s bílými za Lysou vždy nebezpečný Jan Šuráň, kterého od IM normy již několikrát dělil pouze poslední krok. Proti němu za nás Jarda Fiala, jemuž se již převážně zklidnila domácí situace a u kterého jsme očekávali tak kvalitní výkon. Pircovi hry Jardovi obvykle svědčí, pozice po 10-ti tazích zatím vypadala elasticky, ale rychlá výměna černopolných střelců v  těchto hrách jistě nesvědčí černému, zvláště když si bílý držel určitou dobu možnost útoku na královském křídle a tak i černý byl nucen odkládat svoji rošádu.
  Další kolo poznámek jsem si učinil v rozmezí mezi půl dvanáctou a třičtvrtě na dvanáct. Na první šachovnici se velmistři posunuli již za 11. tah bílého, a jejich časová spotřeba se příliš nelišila. Na první pohled měl pohodlnější hru s bílými Evgeny a hodnocení += se tak již jevilo jako objektivní.
  Na druhé šachovnici zbývala Olegovi po 16. tahu již pouze půlhodina, když soupeři více než dvojnásobek. Oleg se ale rozhoduje nebát se aktivního vývoje hry a ponechává tak jak jsme předpokládali nekrytého pěšce na d6. Hodnocení se blíží téměř ∞=. Na třetí šachovnici bylo zřejmé, že mírná výhoda bílého, tedy Leonida se již pomalu vytrácí, když hodnocení engine bych očekával na +0,1. Zato na 4. šachovnici zbývalo Jurijovi s černými pouze 23 minut a soupeřovi více než hodina, to vše na plných 31 tahů do časové kontroly. Zde jsme se postupně shodovali na hodnocení +- ve prospěch soupeře tedy pana Priehody.
  Na 5. šachovnici si stále soupeři po 15. tahu černého drželi obdobný čas a Edův mírný chlup se zvětšoval a jevilo se, že během krátké doby by měl našemu hráči zůstat již pěšec navíc. Proto hodnocení += bylo jen dílem tohoto konkrétního okamžiku a všichni jsme očekávali rychlý přesun do +-. Já jsem si v tomto okamžiku pokládal otázku, jak možného pěšce uzmout, když variant se nabízelo více, ale jsem již přesvědčen, že Eda zvolil skutečně tu nejjistější. Na 6. šachovnici pokračoval Jirka v bezproblémovém držení své pozice, ale stále jsme patii hodnotili += ve prospěch soupeře z Lysé, Radka Londýna.
  Na 7. šachovnici jsme se posunuli na pouhých 13 tahů a Pepa již získával výraznější časovou převahu, když měl více jak dvojnásobek času soupeře. Hodnocení dle našeho názoru se čím dál tím více blížilo k += a když Pepa zvolil nejspíše jediné aktivní pokračování v dané pozici 14. Vb1 jsme byli spokojeni, i když jsem si do poznámek po posouzení předpokládaných vynucených tahů napsal: „Kdo ví?!“ Osmá šachovnice se mi stále příliš nelíbila, když pozice Jardy, tedy černého byla nepohodlná, ale zatím hratelná. Hodnocení += se již brzo mohl překlopit do +-.
  Další kolečko jsem si okolo šachovnic v období mezi dva a půl a třemi hodinami hry. Na 1. šachovnici s bílými jsme měli mírný plus, i když se mi zdálo, že 13. a 14. tah Evgenye nemuseli být zcela nejpřesnější, avšak hodnotit tahy hráčů 2600+ si bez enginu člověk příliš netroufá, a já zde chci zde popsat objektivní dojmy z vývoje situace při hře, tedy nutně bez enginu. Druhá šachovnice se mi jevila jako mírně lepší pro soupeře, tedy hodnocení += se spíše blížícím se +-, když jsem byl přesvědčen, že Oleg přeci jen nemá dostatečnou kompenzaci v aktivitě svých figur za obětovaného pěšce. Na 3. šachovnici se mi již pozice jevila blízká rovině a pozici jsem již odhadoval na blízké remízové námluvy. Do těch se však nechtělo nejspíše soupeři, tedy GM Litavskému.
  Na 4. šachovnici stál po 20-tém tahu s černými Jurij již podezřele a navíc mu zbývalo pouze 10 minut do kontroly. Plnohodnotná kompenzace za pěšce v této fázi partii neexistovala, a proto +- ve prospěch soupeře. Na 5. šachovnici již Eda získal pěšce a optimisticky jsme vyhlíželi k dalšími vývoji partie. Hodnocení +- ve prospěch Edy bylo určitě objektivní. Na 6. šachovnici Jirka stále, nyní po 29-tém tahu drží mírně horší pozici a soupeři již nemají času nazbyt. To ostatně platilo i v Edově partii. Přesto jsme Jirkovi stále věřili, že je schopen svého soupeře přehrát, což se projevilo během několika málo následujících tahů. Na 7. šachovnici se soupeř Pepa Juřka, Lubomír se dostal do velké časové tísně (4 minuty na 13 tahů), ale v pozici již nebylo vidět, jak ji má bílý dále zesilovat a tak po chvilce, co jsem odešel od partie, si již hráči podávají ruce a podepisují remiz. Na 8. šachovnici stojí Jarda s černými již hůře navíc i s polovičním časem proti soupeři, ale předpokládal jsem, že se partie nemusí rychle pro černého zhoršovat. Hodnocení přinejmenším += ve prospěch bílého, ale již na hranici +-.
  Zápas byl i po 13 hodině ve stavu půl ku půl zcela otevřený a čekali jsme dál. Během další půlhodiny Jurij Zezulkin na 4. šachovnici hraje pouze na půlminutě a navíc sice s kvalitou ale kompenzovanou 3 pěšci. Když před chvílí v časové tísni přešel okolo téměř úplnéh o vyrovnání hry. A tak za chvíli po půl druhé již prohráváme 1,5 0,5. Edova pozice je však vyhraná. Jirky Lechtýnského na šesté výrazné lepší, lepší je i pozice Evgenye na první šachovnici a k prohře se blížíme jen na 8. šachovnici. Mezitím na druhé šachovnici dochází taktéž ke smírné dohodě a stav je upraven na 1 ku 2 pro soupeře, avšak stále věřím ve stav 4,5 ku 3,5 v náš prospěch.
  Přichází však 40-tý tah Edy Meduny a ten bohužel nejspíše nedomačkává hned napoprvé hodiny, a přestože tah je již dávno na šachovnici, jsem nucen přiznat jako rozhodčí jeho soupeři výhru ve 40-tém tahu na čas. Tím se zápas jednoznačně láme, neboť již při optimální konstalaci prohrajeme 4.5 ku 3,5. Jirka Lechtýnský, sedící vedle nezvládá příliš psychicky tento obrat a rozhoduje se nepokračovat dále ve hře na výhru a remizuje vynuceným opakováním pozice. A tak, když vše půjde dobře, prohrajeme nejspíše 5 ku 3. Blíží se 14 hodina a problémy začíná mít na 3. šachovnici s bílými hrajícími Leonid. Naštěstí soupeř mění věže a hledá výhru v hodně těžké koncovce střelců. Protože se mu to nepodaří a v mezidobí dochází k ukončení partie na 8. šachovnici i na 1. šachovnici, na obou dle předpokladů. Potvrzuje se odhad, který jsme byli nuceni bezprostředně po časové kontrole udělat a prohráváme 5 ku 3.
  Za přehrání a analýzu určitě stojí partie na první šachovnici mezi velmistři 2600 + Evgenyem Romanovem a Jiřím Štočkem a svoji především strojovou analýzu své partie vyhotovil pro Vás Oleg Spirin. S tou se tedy setkáte nejspíše ještě zítra na našich stránkách. Do budoucna bych si přál poněkud méně infarktových zápasů a ještě raději to, abych nemusel kontumovat vlastnímu hráči z časových důvodů jeho partii, byť na šachovnici je limit tahů již splněn.

  V Jičíně 3. 11. 2011 ZU